verze pro muzikanty a k tisku

TÓNY A SLOVA

Tóny jsou slova, má malá oslava větších momentů,
jsou jako nálet nálady náhlé, zpěv nehybných rtů.
Z krbu mě hřeje plamenů tanec v téhle chvíli,
sem tam v nich praskne, vyletí žhavé, jiskry se míjí.

Sedím tu sám, jen tóny vnímám, točím sklínkou.
Zdvihnu ji k očím, cestou s ní točím, až ledy cinknou.
V láhvi ubývá letitý zázrak, mé cinknutí sílí,
pak zanikne ve tmě a ve chvilce letmé sklenku dopíjím.

Slyším tóny, světem vládnou,
vzlétnou a zas padnou,
denní trilión tónů jen v písních.

Cítím tóny, tělem vládnou,
slovům dají sílu správnou,
ať fantaziím se meze nekladou.

Tóny jsou slova a slova jsou tóny,
rozezní písmena, bijí jak zvony.
I mluvená zpívají
I mluvená zpívají

Houpu se v křesle, proutěném, sešlém, mezi nocí a dnem,
cítím přicházet úžasné, čisté, mé nad ránem.
Broukám si noty, sedají na rty, pak vzlétnou a sílí,
plameny v dříví tančí a víří stíny příšeřím.

Tak otvírám okna do ranního mokra, čerstvé vůni
a zpěvu lesa, který nebesa přiordinují
všem okřídleným, co vysoko vzhůru se prohání
a lidská slova, vlídná i strohá, šťastní neznají.

Slyším tóny, světem vládnou,
vzlétnou a zas padnou,
denní trilión tónů jen v písních.

Cítím tóny, tělem vládnou,
slovům dají sílu správnou,
ať fantaziím se meze nekladou.

Tóny jsou slova a slova jsou tóny,
rozezní písmena, bijí jak zvony.
I mluvená zpívají
I mluvená zpívají

Slyším tóny, cítím tóny,
rozezní písmena, bijí jak zvony
I mluvená zpívají
I mluvená zpívají