BUDE ZAS FAJN
Zůstaň stejně krásná, jak jsi právě teď,
žádná zeď nezůstane stát,
s každou pohne jednou čas.
Vítr a stín se smějí dál,
nám, jak jsme urputní,
k sobě i k lidem kolem nás.
Bez gest a bez příkras,
pravda nebo slova lháře,
rozkázala skrývat tváře,
úsměv z očí prosvítá.
Měli jsme málo nedělních rán,
teď jich je dost a každý jinak krásný.
Uvěznění u vlastních bran
držíme klíč, jediný a správný.
Nic nám nevezme klid
normálně žít.
Zůstaň stejně krásná
Ty i Tvoje touha.
Prosím nenech se mást
vnitřním strachem, je to past.
Bude zas fajn a dál se budem toulat,
bez obav, co zítřek nachystá,
a už teď jsem strašně rád.
Stojí za to chvíli snít.
Na Tvý přání vesmír odpoví.
Zůstaň stejně krásná,
jako jsi – právě teď,
ó ó ó, žádej v oblacích, bejt
s dětmi chvilku dýl.
Měli jsme málo nedělních rán,
teď jich je dost a každý jinak krásný.
Uvěznění u vlastních bran
držíme klíč, jediný a správný.
Nic nám nevezme klid
normálně žít.
Nic nám nevezme klid
normálně žít.